7. 3. 2024
V minulém článku o osteoporóze jsme se dozvěděli, že vápník a vitamin D jsou stavebními kameny správné výživy v prevenci i léčbě osteoporózy. Vitamin D toho však dokáže ještě mnohem víc. Nejenže zvyšuje vstřebávání vápníku ve střevě, který je důležitý pro stavu kostí a zubů, ale také podporuje správnou funkci imunitního systému a svalů.
Vitamin D patří do skupiny vitaminů, které jsou rozpustné v tucích, tzn. že jsou součástí zejména tučných potravin, a že jejich vstřebatelnost je lepší pokud spolu s nimi jíme i tuk. Mezi hlavní zdroje vitaminu D patří rybí tuk (krom doplňků stravy, je výborným zdrojem olej z tresčích jater) a mořské ryby (zejména ty s vyšším obsahem tuku jako je makrela, treska, losos atd.), vaječný žloutek, játra a mléko a mléčné výrobky. Doporučená denní dávka vitaminu D pro dospělé je 20 µg/den.
Vitamin D pro člověka není esenciální, tzn., že tělo si jej dovede vytvořit samo a není třeba jej přijímat stravou – to platí, pokud se dostatečně vystavujeme slunci. Působením slunečního záření na pokožku se totiž v ní obsažený provitamin
7–dehydrocholesterol přeměňuje na vitamin D. (Věřím, že jste již z názvu provitaminu poznali, že pro tvorbu vitaminu D je nezbytný cholesterol.) Slunce je pro většinu lidí jeho nejvýznamnějším zdrojem. Tento zdroj je však ovlivněn řadou faktorů – geografickými a klimatickými podmínkami, intenzitou slunečního záření, barvou pokožky a velikostí povrchu odhalené pokožky. V létě stačí k vytvoření dostatečného množství vitaminu D cca 10 min denní expozice obličeje. Bohužel užívání opalovacích krémů s vysokým faktorem tvorbu vitaminu D v kůži znemožňuje. Také celodenní práce v kanceláři, smog ve městech – to vše omezuje průnik slunečních paprsků, a není-li za těchto podmínek vitamin D dostatečně hrazen stravou nebo suplementován, může dojít k jeho deficitu.
Nedostatek vitaminu D se u dětí projevuje onemocněním zvaným křivice (rachitida) a u dospělých osteomalacií, osteoporózou.
Literární zdroje:
Dietary reference values for vitamin D. EFSA Journal [online]. 2016, 14(10) [cit. 2018-09-11]. DOI: 10.2903/j.efsa.2016.4547. ISSN 18314732. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.2903/j.efsa.2016.4547
Kaňková, K. (2005): Poruchy metabolizmu a výživy: vybrané kapitoly z patologické fyziologie. Brno: Masarykova univerzita.
Schwartz, J. H. (1995): Skeleton Keys: An Introduction to Human Skeletal Morphology, Development, and Analysis. New York: Oxford University Press.